Rozhovory

Blogerky prozrazují, jaký je život s cizincem: Markéta Vaculíková – „Z českého jídla mi chybí jen chleba“

Dosud jste měli možnost na blogu číst o mém životě s Italem. Rádi byste věděli, jak to vnímají i další ženy v mezinárodním vztahu? Jak se jim daří, s čím se potýkají, co je trápí a co jejich partnery odlišuje od českých mužů? Zeptala jsem se proto (nejen) Češek a Slovenek, žijících s cizincem, na jejich osobní zkušenost. Všechny tyto ženy dostaly podobné otázky. Odpovědi byly ale různé, někdy i velmi překvapivé.

Tentokrát jsem si povídala s Markétou Vaculíkovou. Markéta je milovnicí přírody a zvířat. Usiluje o udržitelný a zdravý život a své poznatky a postřehy předává čtenářům na blogu Ca’Markéta (v italštině). K tomu Markéta provozuje i Instagram a Facebook. Chce tak motivovat další lidi, aby se vydali v jejích stopách. Ráda také zahradničí — i když nemá vlastní zahrádku, pěstuje bylinky na balkoně.

1. Představ se nám a popiš, co ve svém životě děláš?

Jmenuji se Markéta, pocházím z Moravy, ale již 12 let žiji se svou rodinou v Itálii. Prvních 5 let jsem žila v regionu Piemonte, nyní v regionu Lombardia, takže sever Itálie. Miluji přírodu, hory a lesy. Ráda trávím čas se svou rodinou a tomu přizpůsobujeme veškeré naše aktivity.  Na prvním místě jsou vždy pobyty v přírodě. Oblíbila jsem si také cestování, ale spíše lokálního charakteru a za krásami přírody.

Nevyhledávám nákupní centra ani místa, kde se srocuje moc lidí najednou. Jsem spíš introvert a miluji klid, slunce, vítr i mlhu. Podzim je moje nejoblíbenější roční období — teplota je ideální, konečně se dá dýchat (alespoň tady v Itálii), stromy září barvami, začínají růst houby a v plném proudu je i sezona bílých lanýžů (tartufo bianco). Podzim je bohatý na sklizně všeho druhu a já jsem na čerstvé zelenině a ovoci přímo závislá. Ráda připravuji kysané zelí a také se v tomto období ráda zahřeji teplými zeleninovými polévkami a bylinkovými čaji. 

V italštině píši blog o životním prostředí a bezodpadovém způsobu života. Jsou to témata, ktera mě zajímají už od školních let a v současné době nabývají stále více na významu. V Itálii je situace odpadového hospodářství velmi komplikovaná a dost podceňovaná, takže osvěta je z mého pohledu určitě na místě.

2. Odkud pochází tvůj partner?

Partner je Ital z Lombardie (oblast Milana).

3. Jak dlouho jste spolu?

7 let — z toho 5,5 let jsme manželé a máme 5,5letého syna.

4. Co jsi ve svém životě musela kvůli partnerovi změnit? V čem ses mu musela přizpůsobit? Lituješ toho někdy?

V Itálii žiji 12 let, ale již 4 roky před tím, než jsem se sem odstěhovala, jsem sem jezdila za předchozím partnerem. Za ta léta jsem postupně na místní zvyklosti přivykla tak, že mi dnes přijdou úplně samozřejmé. Do Itálie jsem původně přišla za jiným partnerem, ale neklapalo to a po 5 letech jsme se rozešli. 

Ve vztahu se současným partnerem jsem moc spokojená, nic bych neměnila. Spíš si říkám: škoda, že jsme se nepoznali už dříve. Manžel je velmi tolerantní a vstřícný muž s obrovkým smyslem pro humor. Má rád společnost, dobré jídlo a cestování a to baví i mě, takže když je příležitost, vyrážíme na cesty za gurmánskými zážitky a přírodními krásami Itálie. 

Jediné, na co jsem si musela zvyknout se současným partnerem je to, že hodně pracuje. Podniká na plný úvazek a v průběhu pracovního dne se bohužel vidíme minimálně. Pracuje mnohdy i v sobotu, takže nám zbývají jen neděle. Ale ty si zase náležitě užíváme: vždy naplánujeme nějaký zajímavý výlet a k tomu oběd v luxusní restauraci. Kvalitní jídlo je naše vášeň. Z cest a výletů si většinou domů přivážíme i typické produkty dané oblasti, takže ještě několik dní po výletě můžeme vychutnávat zážitky prostřednictvím našich chuťových buněk.

5. Jaké jsou pro tebe největší výhody soužití s cizincem?

Naučit se cizí jazyk přirozeným způsobem a vychovávat syna ve vícejazyčném prostředí. V případě manželství v jiném státě je možnost mít i občanství té země.

6. A jaké jsou největší nevýhody?

Žiji nejenom s cizincem, ale i daleko od své rodiny. Občas by se mi hodila pomoc v domácnosti nebo aby mi někdo pohlídal syna, a taky mi chybí mít nablízku takové to „české babičkovské zázemí“. Další nevýhoda je to, že syn není pravidelně v přímém kontaktu s českou stranou rodiny. A v neposlední řadě jazyková bariéra mezi mým mužem a mou rodinou — můj muž umí jen italsky a moje rodina zase jen česky.

7. Zúčastnila ses někdy „lovu lanýžů“ v Itálii?

Lovu lanýžů jsem se nikdy nezúčastnila, ale kdyby byla možnost, ráda bych. My na lov lanýžů vyrážíme rovnou do místních restaurací. 😀 Pro mě víc než samotná chuť je výjimečná jejich vůně. Je to velmi intenzivní, ale příjemná vůně houby. Samotná chuť možná už není až tak výrazná, protože jste omámení právě tou vůní. 

Nejlepší restaurace, kde je možné ochutnat výborné lanýže, najdete v okolí města Alba (provincie Cuneo, Piemonte), ale v zásadě i v jakékoliv dobré restauraci v celém regionu Piemonte.

8. Jaký je místní dialekt?

V naší oblasti se dialektem moc nemluví, pouze senioři. Moje tchyně (81) a její kámošky mezi sebou mluví dialektem, ale v běžné mluvě se zde s dialektem nesetkáte. Místnímu dialektu nerozumím a ani se o to nesnažím. Můj manžel sice rozumí, ale ani on není schopen jím mluvit stejně jako celá jeho generace a mladší ročníky už ani nerozumí.

9. Co tě táhlo právě do Itálie?

Prvního italského partnera jsem poznala v Irsku během studijního pobytu angličtiny. Po čtyřech letech vztahu na dálku to pak byla přirozená volba odjet za ním do Itálie. Itálie mi tehdy připadala jako ráj… 😀

10. Co podle tebe funguje lépe v Itálii a co v Česku?

Tady mám možnost žít kvalitnější život z hlediska stravování a kvality potravin a taky možnost cestovat lokálně se vším všudy. Moře, hory i jezera máme na dosah a tímpádem nemusíme nikam daleko na dovolenou.

V Česku funguje lépe školství a zdravotnictví. Nezaměstnanost je minimální, kdežto tady je stále hodně vysoká. Státní školy a školky v Itálii jsou většinou v dost neutěšeném stavu. Jsou přeplněné, s minimem pomůcek a učebnice se musí každoročně kupovat nové — nepůjčují se. 

Soukromé školy a školky jsou vybavenější, většinou se zaměřují na jazyky a uplatňují moderní metody učení¨. Jsou ale velmi drahé (školné na rok okolo 5000 Eur), tělesná výchova se platí zvlášť a většinou se zaměřuje na jediný sport. I mensa je extra položka ke školnému (1100 Eur ročně).

Zdravotnictví je také hodně drahé a to nejen to soukromé, ale i státní. K tomu jsou dlouhé čekací lhůty na každé vyšetření.

11. Jak u vás probíhá dvojjazyčná výchova?

Já mluvím na syna česky. Perfektně mi rozumí a občas něco řekne i v češtině, ale je to lenoch  a preferuje italštinu, protože tu slyší všude kolem sebe.

12. Jaké jídlo si s chutí dáš klidně každý den? Chybí ti česká kuchyně?

České jídlo mi nechybí (až na úplně obyčejný pšenično-žitný chleba, ten jo). 

Mám ráda klasická risotta a těstoviny všeho druhu, to bych mohla denně. Maso skoro nejím, ale co bych si vůbec nedala je syrové hovězí maso a různé vnitřnosti, které jsou tu často pochoutkou.

13. Máš ráda italskou hudbu? Co zrovna posloucháš?

Italskou hudbu mám moc ráda. Mezi mé oblíbené zpěváky patří Annalisa (Il mondo prima di te), Loredana Bertè (Cosa ti aspetti da me?), Marco Mengoni (Guerriero), Fabio Rovazzi (Volare), Arisa (L’esercito del selfie), Giusy Ferreri (Roma – Bangkok) nebo skupina Il Volo.

14. Máš tip na místo nebo akci, které ve vaší oblasti stojí za návštěvu?

Jezero Lago d’Orta s historickým městečkem Orta San Giulio, je to takový poklad mezi jezery celé severní Itálie.

Pokud vás zajímá jídlo a jeho původ, chtěli byste být přítomni při výrobě různých italských tradičních specialit a dozvědět se zajímavosti ze světa italské gastronomie, doporučuji navštívit FICO Eataly World Bologna.

A co vy? Už jste se byli podívat v Milanu a okolí? A líbí se vám místní městský ruch a okolní příroda? Dokázali byste si představit život s cizincem daleko od rodiny? Okomentujte článek a podělte se s námi o své zážitky a názory.

Pokud se vám rozhovor líbil, sdílejte jej tlačítky níže. Jo, a sledujte mě na Instagramu Facebooku, ať vám neuniknou další díly seriálu a další články! Grazie e alla prossima!

A pokud si chcete přečíst další díly tohoto seriálu rozhovorů, najdete je tady:

Díl prvníMartina Koşar, milovnice minimalismu, žijící s tureckým partnerem

Díl druhýEri Salcmann, digitální nomádka, žijící s americkým partnerem

Díl třetíJoanne Vinšová, která se spolu se svým konžským partnerem snaží inspirovat ostatní, aby si žili svůj sen

Díl čtvrtýMichaela Šticová, která žije v krásném Toskánsku spolu se svým Italem

Díl pátýDita Lendvayová, která se svým Chorvatem žije v Česku

Díl šestý — Lenka Gazdová, žijící s Malajcem na exotickém ostrově

Previous Post Next Post

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply