O životě s Italem

Jak to můžeš jíst? Citace Itala o naší kuchyni a kultuře I

Dnes vám přináším některé Andreovy hlášky, které se týkají českého jídla a kultury. Článek jsem tvořila se záměrem své čtenáře pobavit. Italové totiž často používají silnější slova, než bychom v dané situaci použili my. Ve spoustě situací jsou jednoduše emotivnější. Ke každému bodu přidávám i svůj komentář.

„Houska s MÁSLEM? A na to marmeláda? Cože? No to snad nemyslíš vážně, kdo by to jedl!“

Až s Andreou jsem se naučila jíst chleba s marmeládou, sýrem i čímkoliv jiným bez másla. Vlastně máslo není prakticky potřeba, v česko-italské domácnosti ho totiž použijete jen při pečení nebo pod vajíčka.

„Co to je, tahle divná, světle žlutá věc? To jsou jako těstoviny? A tyhle ve tvaru zvířátek? Mamma mia! Do koše!“

Kvalita různých našich těstovin je často velmi diskutabilní. A ať se budete snažit sebevíc, výborné italské jídlo z nich prostě uvařit nejde…

„Ty vaše šunky, to bych ani psovi nedal! A tenhle sýr? Napodobenina parmezánu! Vy prostě neumíte udělat prosciutto! Měli byste s tím přestat, než se někomu něco stane!“

Ne moc překvapivě je v Itálii daleko snazší sehnat výbornou šunku bez chemie a za dobrou cenu, než u nás. Bohužel, prodej šunek plných éček u nás vesele pokračuje, i když se tomuto tématu začíná věnovat více pozornosti než dříve.

„To uzené co děláte v Česku chutná všechno stejně. Máte sice kvalitní maso, ale pak to takhle zkazíte!“

Je pravda, že u nás se používá převážně úprava masa uzením, případně zpracováním třeba do dušené šunky. Ostatně proč tomu tak je si můžete přečíst v mém článku o tom, jak jsme v české garáži dělali italské klobásky.

„Jiný než olivový olej NEEXISTUJE!“

Ital používá olivový olej (téměř) na všechno. Kdybychom ho měli dostatek, určitě by ho pil ráno místo čaje. Když jíme, nakrájíme chleba na talíř a pokapeme ho olivovým olejem, k tomu se přikusuje třeba sýr. Čerstvý domácí olivový olej, který si vozíme z Itálie, je naprosto nepřekonatelný. Pouze na smažení je Andrea ochoten vzít na milost olej slunečnicový. Řepkový ale považuje za nekvalitní.

V prodejně u stojanu s italskými produkty: „Ale vždyť to, co vám tu prodávají, je předražená nejhorší kvalita, kterou by si Ital nekoupil ani v nouzi! Jak to můžete jíst?“

Bohužel, u nás se často prodává jako „italský produkt nejvyšší kvality“ něco, co by v Itálii stálo třeba čtvrtinu nebo pětinu ceny. Je potřeba pečlivě vybírat, nebo ještě lépe, dovézt si raději něco z dovolené. A ještě jedna poznámka: v Itálii se běžně prosciutto crudo (sušená šunka) nekrájí na supertenké plátky, jako u nás. Odkrojí vám prostě kus šunky a z toho si potom krájíte sami, nebo vám udělají pořádné plátky. Takové prosciutto má daleko intenzivnější chuť.

„Tohle má jako být gelato? Chemie v prášku? O mio Dio!“

Naštěstí se nám v Brně podařilo najít jednu prodejnu s výbornou domácí zmrzlinou. Jinak je to u nás se zmrzlinou docela těžké… Kultura české zmrzliny je založená na nanucích a točené zmrzlině z prášku, ne na čerstvých přísadách, což je opravdu škoda.

„Do Bibione že jezdí Češi na dovolenou? Tam by nejel Ital ani náhodou. Jo, možná ten Ital, kterej nemá nemá peníze ani na jídlo… Tak ten možná jo… Ale ne, asi ani ten ne…“

Každý si vybírá dovolenou podle svého vkusu a možností, ale je pravda, že za podobnou cenu jako vás bude stát Bibione se můžete v Itálii podívat na daleko krásnější a klidnější místa…

Při večerní návštěvě baru, kde jsme seděli venku u stolečku, Andrea prohlásil: „Nechápu, jak je možný, že u stolků sedí skupinky samotných holek a nikdo k nim nepřijde! To by se jim v Itálii nestalo, že by je chlapi nechali takhle sedět samotné!“

Tohle je krásná ukázka jiné kultury 🙂 Ale možná to my, Češky, máme radši takhle… Nebo ne?

„Češi jsou hrozní česnekožrouti! Česnek cpou do všeho! Však se vám taky říká Garlic republic!“

Italové česnek sice v kuchyni používají poměrně často, ale jiným způsobem. Když vaří jídlo, přihodí do něj pár celých stroužků česneku, který se před konzumací vždy vyhodí.

Vítejte v Garlic republic!

A kam dál? Můžete pokračovat čtením druhého dílu této minisérie o tom, jaký je Ital frfňa. 😉 A pokud přemýšlíte, že byste napřesrok vyměnili Bibione za něco lepšího, tak si určitě přečtěte o Abruzzu! Snad vás inspiruji ke změně. 🙂

A co vy? Máte rádi česnekový dech? 🙂 Jezdíte do Bibione nebo raději někam jinam?A máte rádi olivový olej, nebo dáváte přednost jiným olejům v kuchyni? Podělte se s námi v komentářích.

Pokud se vám článek líbil, sdílejte jej prosím tlačítky níže. Sledovat mě můžete i na Facebooku a Instagramu, tam se dozvíte i něco navíc. Grazie e ciao!

Previous Post Next Post

You Might Also Like

11 komentářů

  • Reply ichi 17. 7. 2019 at 0:23

    Se spoustou věcí souhlasím. Kvalita prodávaných produktů je šílená. Většina druhů těstovin je totálně špatná, šunky jsou nastavovaný moukou (fakt, že existuje něco jako bezlepková šunka, je k pláči) a ty sejry. Ještě že tu existují i kvalitní specializovaný prodejny. Ale v supermarketu? To je děs s hrůzou. Ale lidi to kupujou, tak není šance to zlepšit. Hlavně když je to levný, zkažený žaludky budeme řešit až za dvacet let, že. 😀
    Jinak na česneku nevidím nic zlýho, má dost dobrých účinků, ale nemusí se to s ním přehánět. Třeba já mám nízkej tlak, tak před ním trochu utíkám, ač ho miluju.
    A neexistuje nic jiného než olivový olej? Mám pro Itala novinku: kvalitní slunečnicový olej je stejně výživově hodnotný jako olivový a… řepkový se používá na ničení motorů. Každopádně u nás doma se olivový olej taky konzumuje po litrech a to ani nemáme doma Itala. xD
    Jinak si myslím, že spousta Čechů a už vůbec Italů nemá ani ponětí, co je česká kuchyně, tak ať nám do toho nekecá. 😀

    • Reply Michaela 20. 7. 2019 at 20:12

      Ahoj, děkuji za tvůj příjemný komentář. Vždycky když se vracím z Itálie domů, tak je mi v těch našich obchodech smutno. Jiný výběr, jiná kvalita, v cenách přitom není závratný rozdíl.
      Jasně, i v Itálii si musí člověk vybírat, ale pokud jde do menších obchůdků (řeznictví, cukrárna apod.), tak tam bývá většinou výborná kvalita za dobrou cenu. Ale dokud to lidi budou kupovat, jak říkáš, nic moc se asi nezmění. Chce to hodně času a hlavně zapnout mozek. V dnešní době, kdy máme u nás slušnou životní úroveň, si přece opravdu nemusíme kupovat rohlík s uherákem…
      Ano, to s tím olejem byla trošku nadsázka. Používáme třeba ten slunečnícový na smažení 🙂 Jiné oleje moc ne.
      Česká kuchyně v původní podobě je podle mého názoru pro lidi, kteří pracovali na polích a potřebovali rychle doplnit energii. I když jasně, některá z těch jídel mám taky moc ráda.
      Jinak dnes v případě nás lidí z kanclu je spousta těch jídel opravdu vražedných 🙂
      Děkuji, že čteš můj blog a doufám, že se budeš ráda vracet 🙂
      Baci! Míša

      • Reply ichi 22. 7. 2019 at 21:49

        Zkusila bych vsadit na firmu Gran Moravia. Ta patří italské rodině, která se usadila ve východních Čechách. Pro kvalitní suroviny holt člověk nemůže do supermarketů Stále se ale nabízí trhy a malí chovatelé. Od nich jsou suroviny naprosto výborné.
        Jinak nemůžu říct, že by byla nějaká extra slušná životní úroveň. Jsou lidé, co ji takovou mají, ale jsou lidé, kteří makají od nevidím do nevidím za almužnu a jí, jen aby měli sílu jít zase do práce. Těm prostě nezazlívám, že kupují to, co kupují. A bohužel jich je hodně, no…
        Já na smažení nejraději používám máslo nebo sádlo, pokud dělám něco bez masa, pak slunečnicový, olivový olej nebo máslo (nebo kombinaci másla a olivového oleje) v závislosti na tom, jestli zrovna dělám Itálii nebo Japonsko. Olivovej olej a sójovka dohromady není úplně chutná kombinace. 😀
        Jinak česká kuchyně v původní podobě vypadá asi takhle: luštěniny, dušené maso, luštěniny, rýže, ryby, ryby, pozor, změna, luštěniny. A hromada brambor. Mám doma asi sto let starou českou kuchařku a tohle jsem se dočetla. 😀
        A k jídlům ve veřejných jídelnách: Naše menza to zvládá skvěle, ale například jedna nejmenovaná jídelna, která o sobě hlásá, že vaří chutná, zdravá a dobře vypadající jídla, nastavuje škrobem i UHO. 😀
        Nicméně blog je zajímavý a určitě se tu zase objevím s obhajobou naší krásné kultury. :3

        • Reply Michaela 23. 7. 2019 at 9:30

          Já mám ráda jak italskou, tak i českou kulturu. Každá má to svoje 🙂 Určitě není mým cílem jednu hanit a druhou vynášet do nebe. Však uvidíš u dalších článků, které přijdou 🙂
          Co se týče jídla, určitě je to do jisté míry otázka peněz. Pětičlenná rodina si nemůže dovolit to, co pár s jedním dítětem, pokud nemá nadstandardní příjem. Ale zase si myslím, že některé věci člověk opravdu kupovat nemusí. Místo levného ovocného třeba raději bílý jogurt s ovocem, místo müsli za stovku si namíchat sami z ovesných vloček a sušeného ovoce… A je i spousta levných, výživných jídel, která tě nezabijí 🙂 Takže je to určitě o penězích ale stoprocentně taky o snaze toho člověka.

  • Reply Misa 24. 8. 2019 at 18:26

    Tak s tím garlic je to přesné 🙈😆! Slyším často,ze cibuli a česnek cpeme my Češi všude! Ja teda ano 😆!
    S kvalitou potravin je to úplná pravda a tahle situace me v ČR hrozně mrzí. Člověk si musí hodně připlatit za lepší,cenově srovnatelné s cenami v Itálii v zaveru. Je to smutné.
    Jinak skvělý článek i cely blog 🇮🇹😊!

    • Reply Michaela 26. 8. 2019 at 14:23

      Ahoj Míšo, moc děkuji za pochvalu! 🙂 Situace s potravinami mě taky moc mrzí. U něčeho je to jasné – když v Itálii rostou fíky na každém kroku, je jasné, že cena a kvalita bude naprosto jiná než u fíků dovezených do ČR. Opravdu ale nechápu, proč se k nám vozí třeba z ciziny jabka a hrušky, když u nás spoustu měsíců v roce jsou. A pak to stojí ještě víc (přirážka za dovoz, že)… No, musíme doufat, že se to časem zlepší. Jenže na to musí lidi přestat kupovat to předražené, ale i to levné a nekvalitní. A to bude běh na dlouhou trať – Češi podle mě hodně slyší na cenu, na akce, na slevu…

  • Reply Kája 7. 9. 2019 at 8:39

    Máslo pod marmeládu atd. už taky dávno nemažu… ale možná je to tím, že jsem celkově omezila pečivo.
    Co se týče kvality jídla… hm, je to smutné. Na česnek si ale sáhnout nenechám! 😀
    Jo a být samotná holka u stolu mi vyhovuje. I když je pravda, že společnost Italů jsme si s kamarádkou na dovolené užily. Ale to byla spíš taková „atrakce“ v rámci pobytu, doma by mě usměvaví chlapi zvoucí na dring asi spíše odpudili. 😀

  • Reply Petr Myšíik 17. 9. 2019 at 18:43

    Milujeme Itálii se vším co k ní patří a budeme se na různá místa neustále vracet Například . Takový nákup uzenin v malém řeznictví v Neapoli pro večerní posezení na terase byl jak z říše snů. Z řeznictví jsme odcházeli v podstatě s plným břichem,co jsme kupovali dostali jsme po kouskách ochutnat s grácií a úsměvem.Nádherná komunikace rukama a pár slovíčky-k tomuto salámu(šunce) tento sýr a toto víno….náš nákup(podotýkám,že až na pár slovíček angličtiny a italštiny mluvíme hlavně rukama a úsměvem)-toto za dvě eu,toto za jedno eu..Balíčků jsme měli na dvě večeře,byli jsme na čtyři dni a nádherný výhled z terasy přes Neapolský záliv na Vesuv jsme si užívali každý večer plnými doušky s bonusem pro naše chuťové buňky,takže větší nákup vůbec nevadil -naopak.

    • Reply Michaela 20. 9. 2019 at 9:10

      Ahoj Petře, tak to je super, zní to jako neapolská idylka. 🙂 V tom případě věřím, že můj blog bude právě pro tebe. 🙂 Právě když se snažím koupit něco italského u nás v Brně, tak jsou ceny často tak astronomické, že je pro nás lepší si párkrát do roka dovézt plné kufry z Itálie. Zdraví Míša

  • Reply Klára 20. 9. 2019 at 12:03

    Ahoj Míšo, moc pěkný blog! Článek o českém jídle mě pobavil:) Mám kamaráda itala, jehož nejčastější reakce na naše jídlo je: „Che schifo“! Naposledy jsem mu popisovala jak vařím špagety s rajčatovou omáčkou, když došlo na druh těstovin, stačila jsem říct jen „Ba….“(Barilla), hned mě zarazil: „Noo, non continua!“ Pro něj jsou těstoviny nr. one „De Cecco“, no jo, ty já ale v Jednotě neseženu:-)

    • Reply Michaela 20. 9. 2019 at 12:23

      Ahoj Klári, díky za pochvalu, ta vždycky potěší. 🙂 To jsem ráda, že ses bavila, ono to totiž může vyznít i namyšleně a navíc je pochopitelné, že každý máme jinou kulturu a jiný „background“. Jo, můj Ital se zase ušklíbal, když jsem mu vysvětlila, že dětem se dělají třeba těstoviny s kakaem nebo s mákem! 😀 To byl výraz, že by v té chvíli vraždil. Co se týče značek těstovin, každý Ital má svou preferenci. Ty dvě, které zmiňuješ, jsou obě OK (aspoň za mého Itala). De Cecco se navíc dají koupit i u nás. Pokud bys chtěla, pošlu detaily mailem, stačí říct. Člověk za ně ale zaplatí několikanásobně víc, než v Itálii a pořád je fakt, že my je prostě nepřipravíme tak, jako Italové… 🙂

    Leave a Reply