Myslíte, že veřejné záchody se v Itálii lesknou a je radost na ně chodit? A co italské silnice, určitě jsou na tom ve všech ohledech líp jak my? 🙂 A naše oblíbená česká byrokracie: úředníky všichni milujeme a rádi na úřadech trávíme čas, ale co v Itálii? Co myslíte? Čtěte dál a uvidíte!
A jestli jste sem přišli a nevíte, o co jde, možná jste nečetli první díl; mrkněte sem.
1. Veřejné záchody: Nezapomenutelný zážitek?
Veřejné záchody jsou v Itálii často zážitek, který mít nechcete. Já jsem měla tu čest s fakt ošklivými a smradlavými dámskými záchody v nákupním centru v Římě, což bych rozhodně nečekala. Myslím, že u nás si zrovna nákupní centra na čistotě hajzlíků dávají dost záležet.
A co mě zarazilo asi nejvíc: dámské veřejné záchody v Itálii často nemají prkýnko! Možná je projektují chlapi a na prkýnko jaksi zapomněli. Naštěstí mají Italové všude bidety, co holkám všechno to utrpení vynahradí sprškou na závěr. 🙂
2. Byrokracie — nekonečný příběh?
V Itálii je byrokracie prostě nekonečná. Pokud máte kontakty, netrvají věci dlouho. Jestliže ale nikoho na úřadech neznáte, na jakoukoliv drobnost čekáte měsíce i roky. To se týká státních institucí; soukromé firmy se snaží věci řešit rychle a mají zájem si zákazníka udržet. V tomto ohledu tak podle nás fungují líp, než v Česku.
Byrokracie se samozřejmě týká i vlastního podnikání. Chcete si snad v Itálii založit firmu? Čeká vás nepředstavitelná hromada papírů. Ne že by to u nás bylo jednoduché, ale na italské podnikatele ušil stát bič v podobě tak velké daňové zátěže, jako by je chtěl od podnikání spíš odradit… Český podnikateli, buď rád, že žiješ u nás!
3. Hromadná doprava aneb jednou pozdě, vždycky pozdě
Veřejná doprava funguje líp u nás. Proč? Jezdí většinou včas, na to se můžete spolehnout (pokud teda není třeba sněhová vánice). Navíc obsluhuje daleko líp vesničky a menší města. Jezdí i v kratších intervalech a zajíždí i do bočních uliček a na periferie. I když v Česku spousta prostředků hromadné dopravy nemá klimatizaci, což je v létě smrt.
V městečku Andreových rodičů ale funguje jedna skvělá věc. Region sponzoruje autobusovou linku, která vás v létě zaveze hezky ráno až k moři a večer zpátky za 5 Eur na osobu. Rodiče se vždycky dostali tam i zpátky, nestalo se, že by třeba zpáteční autobus nejel… No neberte to! 🙂
4. Silnice — hůř než u nás to přece nejde?!
Je to neuvěřitelné, ale je to tak: opravy silnic trvají v Itálii delší dobu než u nás! Organizace práce bývá taky horší a pracuje se v průměru míň hodin než v Česku (a v zimě často vůbec). Možná je na čase přestat si stěžovat na věčně svačící nebo nepřítomné silničáře, kteří pracují jen když je nikdo nevidí. Může být totiž ještě o dost hůř!
Bonusové video: Itálie versus Evropa
A jako bonus pro vás dnes máme video od italského animátora Bruna Bozzetta. Bozzetto v něm vtipným způsobem ukazuje rozdíly mezi Itálií a zbytkem Evropy. Určitě se zasmějete. Buon divertimento! 🙂
I když má Itálie spoustu much, s Italem se žije docela pohodově. Zajímá vás víc? Přečtěte si O každodenním životě s Italem. A jestli se v létě chystáte k moři na jih, čtěte i o italských chlapech očima Češky. Třeba vás to inspiruje. 😉
Setkali jste se sami v Itálii s některým z těchto bodů? Napište nám o tom do komentáře!
Bavil vás článek? Pokud ano, sdílejte jej s vašimi přáteli. A sledujte nás taky na Facebooku a Instagramu, kde se dozvíte i něco navíc.
5 Komentáře
Velmi mě pobavilo to video, hodně mi to připomínalo známé video YES OR NO o dopravních předpisech obecně. 🙂
Tleskání v letadle – říká se, že v tom jsou Češi unikátní, ale asi to nebude pravda a bude to dělat více národů. 🙂
To se týká státních institucí; soukromé firmy naopak fungují líp než v Česku, váží si zákazníků a snaží se věci řešit rychle.
>>> proč myslíš, že české soukromé firmy si neváží zákazníků, byl by nějaký konkrétnější příklad? 🙂
Díky. 🙂
Ahoj Davide, děkuji za tvůj komentář. Tleskání jsem zažila například i při cestě letadlem z Říma do Prahy, kde bylo na palubě mnoho Italů. Letadlo se před přistáním dostalo do turbulencí a nebylo to asi to nejsnadnější přistání na světě, takže pilot si to rozhodně zasloužil. :-))
K tvé otázce: příkladem může být třeba situace, kdy jsem si potřebovala zajistit pojištění auta. Musela jsem ohledně pojistky několikrát sama aktivně psát a volat pojišťovákovi, i když provizi z toho má on. Podle mě by mělo být úplně fuk, jak velký jsem pro něj klient. Měl by se vynasnažit mi pomoct, i kdyby mu ze mě měla kápnout třeba jen stovka, no ne? 🙂 A další příklad. I v tom nejzapadlejším italském obchůdku se ke mě chovají velmi ochotně. Poradí, pomůžou, vše rádi vysvětlí a nemám pocit, že by mě někdo odbýval. U nás se mi spíš zdá, že jsou všichni (například maloobchodníci) tak nějak „unaveni životem“ a často mi přijde, že pokud mám k produktu či zboží doplňující otázky, spíš s nimi prodejce otravuji. Další kapitolou je ochota obsluhy v restauracích, barech, kavárnách… Ale to je trošku něco jiného. Pokud máš spíše pozitivní zkušenosti v Česku, určitě se s námi poděl, budu ráda. 🙂 Zdraví Míša!
Kdyby chybějící prkýnko. Mě spíše zaujaly turecké záchody všude možně… 😀
O té dopravě něco vím… měli jsme obejdnanou plavbu, ale čekali jsme strašně dlouho. Pak přišel Ital, řekl, že za chvíli se nalodíme a vyplujeme a zase někam na čtvrt hodiny zmizel… Italským autobusem jsem nejela.
Možná má Itálie mouchy, ale espressem to vyvažuje! 😀
Ahoj Kájo, tak doufám, že ta tvá platba nakonec dobře dopadla! 😀 Mě se stalo, že jsem se byla s přítelem podívat v Abruzzu na jedné westernové show s koňmi. U vchodu jsme se ptali pána, za jak dlouho že to začíná – prý za pět minut. Tak jsme si říkali, jaké máme štěstí – přišli jsme právě včas! Potom se dlooooouho nic nedělo a asi po půlhodině se konečně začalo hodně pomalu něco dít. Ale člověk si na to prostě zvykne – v Itálii čas plyne tak nějak… jinak. Lidi jsou víc v pohodě, víc se usmívají a baví a míň se honí. Ale mluvím o malých městečcích a vesničkách střední Itálie. Italská velkoměsta jsou úplně jiný svět…Zdraví tě Míša.
Jo, nakonec jsme pluli, ale s hodně velkým zpožděním. Pluli jsme do Benátek, kde jsme vystupovali na koncertě! Když jsme byli na moři, koncert už začínal (beztak taky opožděně :D), ale naštěstí jsme byli až ke konci programu, takže jsme to bez problémů stihli, poslechli jsme si i účinkující před námi.