Rozhovory

Blogerky prozrazují, jaký je život s cizincem: Dominika Hatzelová — “Co milují Portugalci? Zábavu, přátele, luxus a půjčky”

Je život s cizincem procházka růžovou zahradou nebo ne? Zajímá vás, jak to vnímají (nejen) české a slovenské ženy, co je trápí a co jejich partnery odlišuje od českých mužů? Zeptali jsme se jich na osobní zkušenost. Všechny ženy dostaly podobné otázky. Odpovědi byly ale různé, někdy i docela překvapivé.

Tentokrát jsme vyzpovídali Dominiku Hatzelovou, která momentálně žije a pracuje v Portugalsku, kde našla i lásku. Dominiku najdete na blogu Blondie in Portugal , kde najdete zajímavosti ze života v Portugalsku a v zahraničí obecně, informace o Erasmu a spoustu inspirace pro všechny cestovatele. Aktivní je i na Facebooku.

1. Představ se nám a popiš, co ve svém životě děláš?

Olá! Moje jméno je Dominika a pocházím z malé vesničky na severu Čech. Jsem od přírody trochu “crazy” a tak mé okolí ani tolik nepřekvapilo, když jsem se na podzim loňského roku odstěhovala do Portugalska, kde aktuálně žiji a pracuji. Do cestování jsem se zamilovala na svém prvním studijním pobytu ve Finsku a následně jsem absolvovala ještě 3 semestry v Portugalsku.

Profilová fotka s Dominikou Hatzelovou

Vždy jsem milovala psaní a tak jsem se rozhodla založit blog na podporu studentů, kteří zvažují studijní pobyt v zahraničí a také pro sdílení informací o Portugalsku. Aktuálně se snažím sdílet více radosti i strastí, které nás mohou potkat v začátcích života v zahraničí.

Miluji cestování, psaní, čtení a také sport, zejména tanec. V Portugalsku jsem se zamilovala do nádherných pláží, modrého oceánu a sluníčka. Odjakživa mám ráda výzvy a přestěhovat se do Portugalska a začít zde pracovat rozhodně výzva byla a stále je. Teď se hodně věnuji pečení tradičních českých moučníků a pohrávám si s myšlenkou je nabídnout na portugalském trhu.

2. Odkud pochází tvůj partner?

Můj partner je Portugalec z Porta. Portugalci jsou hodně citliví na zmínění přesné oblasti odkud pochází, protože zde stále panuje rivalita mezi severem a jihem, respektive mezi Portem a Lisabonem. Samozřejmě Porto je lepší než Lisabon, jak tvrdí Portugalci z Porta.

3. Jak dlouho jste spolu?

S přítelem jsme spolu skoro už dva roky a bydlíme spolu rok. Nastěhovali jsme se společně celkem brzy, ale podlě mě je to nejrychlejší způsob, jak zjistit, jestli vztah bude fungovat nebo ne. Zároveň aktuální situace zařídila, abychom skutečně rychle zjistili, zda vztah funguje. Poslední rok pracuju většinu času oba dva z domova a tak spolu trávíme skutečně hodně času.

Dominika s portugalským přítelem, na pozadí modrobílý dům

4. Co jsi ve svém životě musela kvůli partnerovi změnit? V čem ses mu musela přizpůsobit? Lituješ toho někdy?

První věc, na kterou jsem si začala zvykat byly rozhodně teplé večeře. U nás doma jsme nebyli zvyklí ještě večer po práci nebo škole vařit a každý si ulovil, co zrovna bylo při ruce, nejčastěji chleba se šunkou nebo sýrem. Ještě teď s tím občas bojuji z hlediska toho, že přijíždím z práce večer a nemám náladu ani sílu vařit. Další zvyklostí je večeřet pozdě, ale naštěstí můj přítel nerad večeří pozdě (skutečně výjimka), takže s tím jsem problém neměla. 

Byla jsem to já, kdo se rozhodl přestěhovat do Portugalska, protože přítel tu má práci a já teprve dokončovala studium. Myslela jsem, že odloučení od rodiny bude jednodušší, protože jsem již předtím byla hodně často v zahraničí, ale teď mi to připadá jiné a rodina mi hodně chybí. Co byl pro mě ale největší šok byly rozhodně pracovní podmínky, které se značně lišily od těch českých a já najednou začala jezdit do práce v 7:15 ráno a přijíždět v 7 večer.

Nečekala jsem, že to bude až tak rozdílné od českých podmínek, kde se po všech v pátek zapráší nejdéle ve 3 hodiny odpoledne. Myslím, že samozřejmě také jazyková bariéra způsobuje řadu nesmyslných hádek a nedorozumění. Oba mluvíme plynně anglicky, ale sem tam se prostě stane, že to jeden špatně pochopí a hned je zle.

Dominika s přítelem na vyhlídce, za nimi vysoké hory a skály

5. Jaké jsou pro tebe největší výhody soužití s cizincem?

Jako největší výhodu soužití s cizincem vidím získání obrovského náhledu do jiné kultury. Ráda poznávám nové kultury, ochutnávám nová jídla a učím se nový cizí jazyk a tohle je vlastně asi nejlepší způsob, jak cizí kulturu skutečně poznat. Můj přítel rád vaří, takže mi velmi často připravuje tradiční portugalské pokrmy a samozřejmě mám také možnost se s ním učit a procvičovat moji portugalštinu. 

Další plus vidím v tom, že můj přítel zná velmi dobře svoji zemi. Často spolu cestujeme na krásná místa, která prostě v cestovatelských průvodcích nejsou a Portugalci si jej velmi střeží. Můj Portugalec zná velmi dobře i historii, kterou mi vždy rád vypráví a já tak mám vlastně pořád svého osobního cestovního průvodce vždy s sebou.

Zapomněla jsem ještě zmínit fakt, že hodně záleží na výběru vhodného cizince. Já si vybrala Portugalce (teda spíš on si našel mě) a žijeme společně v Portugalsku u oceánu, takže mám občas pocit, že jsem na nekonečné dovolené u moře. 😀

Dominika s přítelem u moře, pohled na pláž a zatažené nebe

6. A jaké jsou největší nevýhody?

Největší nevýhodou je zatím asi občasná jazyková bariéra a rozdílné kulturní zvyky, jak tomu tak obvykle bývá a to nejen mezi mnou a přítelem, ale také jeho rodinou a přáteli, kteří velmi zřídka mluví anglicky. Někdy je to skutečně těžké, když jdeme společně na nějakou večeři s jeho přáteli a celý večer se mnou promluví maximálně můj přítel a zbytek přátel si mě téměř nevšímá.

Rozhodně jim to nemám za zlé, oni to nedělají schválně. Pouze jsou velmi stydliví mluvit anglicky a nebo anglicky nemluví vůbec. Moje rodina také nemluví žádným cizím jazykem, pouze tatínek trochu německy, ale zbytek rodiny si s mým přítelem zrovna nepokecá. Další nevýhodou je asi odloučení od rodiny a přátel, kteří ne vždy mají čas a peníze na to, aby mě přijeli navštívit a naopak.

7. Jací jsou Portugalci? Existuje typická portugalská povaha?

Portugalci jsou podle mě velmi milí a přátelští lidé. Co mě ale napadne jako první je fakt, že si umí užívat života. Jsou také velmi pracovití, což by člověk zrovna neřekl, ale je to tak. Pracují celé dny a večer vycházejí do ulic setkat se s přáteli a užít si trochu života po celém dni. Celkově bych řekla, že jsou Portugalci hodně závislí na svých přátelích. Mají jich veliké množství a setkávají se s nimi často a když nemají čas, tak si alespoň přes den dopisují.

Zároveň jsou Portugalci milovníci luxusních věcí jako jsou oblečení, auta a další věci a rozhodně se nebojí za to dostatečně utrácet. S tím souvisí také jejich záliba v půjčkách, které využívají velmi často a téměř na cokoliv.

Vidím velikou rozdílnost v myšlení Portugalců a Čechů. Portugalci mají tendenci myslet v přítomnosti a pouze do kratší budoucnosti, tolik nešetří a spíše žijí okamžikem. Češi naopak myslí hodně do budoucna, více šetří a jsou opatrnější s půjčkami (samozřejmě to nelze říct o všech lidech v obou případech).

Jedna z portugalských pláží, nacházející se v Cortegaca
Pláž v Cortegaça

8. Jak vypadá běžný život v zemi a co se ti v Portugalsku líbí?

Aktuálně je stějně jako v Čechách, tak i v Portugalsku život velmi omezený. Koronavirus zasáhl všechny a bohužel to ještě nějakou dobu potrvá, něž se situace zase ustálý a my se vrátíme k “běžnému” životu. Myslím, že to všichni pocitují stejně a bohužel doba je dost zvláštní.

Během loňského léta jsme měli štěstí, že se dalo alespoň s omezením cestovat a tak jsme navštívili řadu nádherných míst v Portugalsku. Portugalsko je neskutečně krásná země a myslím, že se mi líbí každý její kousek. Je tu všechno na jednom místě. Najdete tu hory, jsou tu pláže a oceán. Nádherná příroda, jezera a parky.

9. S čím se jako cizinka v Portugalsku pořád nedokážeš sžít?

Co mi vždy nejvíce v Portugalsku vadilo, byly pracovní podmínky. Společnosti jsou velice neflexibilní a většina lidí pracuje od rána do večera. Musím ale říci, že toto je oblast, kde koronavirus výjimečně zapůsobil pozitivně. Firmy byly v podstatě nuceny se přizpůsobit nečekané situaci a chtě nechtě začít uvažovat o nových pracovních dobách či práci z domova.

Za poslední rok jsem si všimla obrovských změn. Sama mám celkem dobrý přehled vzhledem k tomu, že za poslední rok a půl mění po třetí práci. V předchozí i aktuální firmě jsem se setkala velice často s neprofesionálním chováním, nad kterým mi zůstaval rozum stát. Klade se veliký důraz na výsledky a často se zapomíná na zaměstnance.

Portugalské město, v popředí historická část, vedle ní řeka a v pozadí zbytek města

Někdy mi také trochu vadí ta skoro až “závislost na přátelích”. Občas mívám pocit, že své přátele berou úplně na prvním místě, dokonce i před rodinou. Neříkám, že přátelé pro mě nejsou důležití, ale rodina je u mě rozhodně na prvním místě. Také to jejich užívání života možná někdy přehánějí.

Z mého pohledu většina lidí zbytečně utrácí mnoho peněz za ten jejich “noční život” a pak se uchylují zbytečně k půjčkám, aby mohli přežít ten reálný život. Neříkám, že tohle je můj problém, ale rozhodně si někdy ťukám na čelo, že by zde neuškodilo více finanční gramotnosti (teď to možná ode mě znělo hodně nadutě).

Dominika hledí na řeku Douro, za ní vysoké domy
Řeka Douro ve Vila Nova de Gaia

10. A co tvoje oblíbená portugalská jídla?

Můj nejoblíbenější portugalský dezert je určitě nejtradičnější Pastel de Nata. Jedná se o malinký košíček z listového těsta s náplní z mléka, cukru, vajec a kukuřičného škrobu, který připomíná pudink. Nejlépe chutná ještě teplý a posypaný skořicí.

Mezi slaná jídla bych jako své nejoblíbenější zařadila opět to nejtradičnější jídlo a tím je Francesinha. Jedná se v podstatě takový toast plněný steakem, šunkou, sýrem, klobásou a párkem. To vše je společně zapečené pokryté sýrem na vrchu a na závěr zalito speciální omáčkou z rajčat, portského vína, piva a koření. Existuje samozřejmě řada obměn tohoto pokrmu a často se ještě podává s vajíčkem v podobě volského oka.

Mezi má další oblíbená jídla patří místní treska (Bacalhau), kterou Portugalci připravují na tisíc způsobů a asi miluju všechny. Hodně mi chutnají jejich jídla podobná eintopfu. Často naházejí do hrnce několik druhů masa a všechno to dohromady vaří a většinou ještě přihodí mrkev a zelí. Je to zdravé a navíc to chutná skutečně výborně.

Také jsem si zamilovala i jejich polévky. V levnějších restauracích se člověk setká často pouze s krémy, většinou oranžový, zelený nebo žlutý dle zvoleného druhu zeleniny. Hodně také používají různé druhy zelí, které jsem ani v Čechách nikdy neviděla. Je to chutné a zdravé.

11. Které místo bys doporučila v Portugalsku navštívit?

Rozhodně jsem se nedávno zamilovala do malého městečka Caminha na severu Portugalska, které se pyšní nádhernými plážemi i překrásnými lesy, kde se dá krásně procházet po vyšlapaných cestičkách. Samozřejmě zde nejsou nějak převratná vedra, ale na koupání to rozhodně je.

V Caminha je nádherná čistá pláž, obklopena rozsáhlými lesy, takže se člověk může koupat, slunit a když ho to přestane bavit, může vyrazit na procházku do lesa. Je tam také překrásná vyhlídka, na kterou se dá dojet i autem a naskytne se nám překrásný výhled, při kterém se tají dech.

Ještě bych také zmínila místo, zvané Pampilhosa de Serra. Jedná se o takové skryté “Azory na pevnině”, prostě nádherná příroda, jezera, kopce a nádherný výhled. Místo se nachází kousek od Bragy a člověk má opravdu chvíli pocit, jako by se ocitl na Azorách.

Pohled na přehradu Barragem de Santa Luzia, zatažené nebe, na pozadí hořy a bouřka
Barragem de Santa Luzia, Pampilhosa de Serra

12. Jak tvůj přítel vnímá Čechy? Co se mu na nich (ne)líbí?

Můj přítel má Českou Republiku moc rád. Líbí se mu příroda a miluje i česká tradiční jídla. Protože žil 5 let v Německu hodně vnímá skutečnosti, které mají Češi s Němci velmi podobné a často nás s nimi srovnává. Rozhodně z našich společných návštěv Česka nemůže říci o Češích nic špatného.

Setkal se pouze s milými lidmi (což bylo celkem překvapující) a byl skutečně nadšený. Samozřejmě stejně jak já vnímám někdy přehnané utrácení u Portugalců, přítel naopak vnímá někdy přehnané šetření a starost o peníze u Čechů. Také mu připadá život Čecha trochu nudný a smutný.

V jeho očích si málo užíváme života, zbytečně se stresujeme a stále někam spěcháme. Samozřejmě za svůj pobyt v Německu pochytil nějaké jejich návyky, a tak mu jednotlivé odlišnosti až tak do očí bijící nepřipadají.

Dominika se dívá směrem k moři, stojí na louce, před ní město na pláži
Vyhlídka v Caminha

13. Co bys poradila někomu, kdo touží po zahraniční zkušenosti?

V dnešní době rozhodně doporučuji každému vyzkoušet studium nebo stáž v zahraničí prostřednictvím programu Erasmus+. Díky dotacím, které pokryjí alespoň náklady na ubytování a částečně i na jídlo, má dnes možnost vycestovat téměř každý. Já sama jsem byla studovat v zahraničí prostřednictvím tohoto programu čtyřikrát a na tom posledním pobytu jsem se zamilovala.

Zahraniční zkušenost bych doporučila každému, ať už ten člověk studuje cokoliv. Je to důležité jak pro osobní, tak i pro kariérní růst. Pomůže to porozumět lépe cizím kulturám a jejich aspektům. Hodně vnímám i silné zlepšení angličtiny a získání větší jistoty nebát se mluvit cizím jazykem. Myslím, že kdybych zůstala studovat pouze v Čechách, nikdy bych se tak anglicky nerozmluvila.

Vnímám také, jak důležitá je zahraniční zkušenost v rámci budoucí kariéry. Jakmile člověk zvládá bravurně angličtinu a ještě k tomu třeba jeden další cizí jazyk, rozhodně si v Čechách najde práci vždycky. Rozhodně se vydejte do světa.

Oblast pampilhosa de Serra, přehrady nebo řeky, zatažené nebe a kopce
Výhled na oblast Pampilhosa de Serra

A co vy? Byli jste už v Portugalsku? Sdílejte své zážitky v komentáři pod článkem.

Líbil se vám rozhovor? Sdílejte jej tlačítky níže a sledujte nás na Instagramu Facebooku, ať vám neuniknou další články.

Všechny ostatní díly tohoto seriálu najdete v sekci Rozhovory.

Předchozí článek Následující článek

Líbil se vám článek? Přečtěte si také

Žádné komentáře

Zanechte svůj komentář