Blogerky prozrazují, jaký je život s cizincem: Eri Salcmann — „Často stačí ruce, nohy a snaha komunikovat“

Je život s cizincem procházka růžovou zahradou nebo ne? Zajímá vás, jak to vnímají (nejen) české a slovenské ženy, co je trápí a co jejich partnery odlišuje od českých mužů? Zeptali jsme se jich na osobní zkušenost. Všechny ženy dostaly podobné otázky. Odpovědi byly ale různé, někdy i docela překvapivé.

Dnes vám přináším druhý ze série textů, který bude o Eri Salcmann. Eri (vlastním jménem Erika) je digitální nomádka a píše digitální deník o cestování a o nomádském způsobu života. Pracuje na dálku jako grafička, žije si svůj sen na cestách a společnost jí dělá partner z Ameriky. Eri fascinuje kultura a historie zemí, které navštěvuje; relaxuje vařením a jógou. Její blog ERIdiary najdete zde.

1. Představ se nám a popiš, co ve svém životě děláš?

Jmenuji se Eri a už víc než 4 roky jezdím po světě. Jsem digitální nomád a momentálně je mi největší zábavou můj nový projekt, digitální deník ERIdiary, který je propojený s instagramem Eridiary.cz (Salcmann). Tím, že domů jezdím spíš na prázdniny, tak nejsem s Čechy moc ve styku a popravdě je v cizině ani moc nevyhledávám. Takže jsem za tu dobu už randila a žila s několika cizinci.

2. Z které země pochází tvůj partner?

Můj současný partner je z Ameriky, ale kořeny má v Kolumbii.

3. Jak dlouho jste spolu?

Teď je to asi 6 měsíců. Ale velmi intenzivních, protože společně od počátku cestujeme a to je teprve ta opravdová zkouška vztahu.

4. Co jsi ve svém životě musela kvůli partnerovi změnit? V čem ses mu musela přizpůsobit? Lituješ toho někdy?

Tím, že společně cestujeme, je náš život trochu jiný než zavedená klasika. Přizpůsobovat se musíme tak nějak oba, každý den i v každé nové destinaci. Steven je snad můj první partner, o kterém můžu říct, že je naprostý pohodář. Ve většině případů se přizpůsobuje spíš on. Tím, že mu v žilách koluje latinskoamerická krev, má sklony být trochu lenivější. To ale nakonec není na škodu, protože díky němu jsem se naučila odpočívat. Pravdou je, že je o dost víc „party animal“ než já, a tak máme na programu víc společenských akcí než dřív.

5. Jaké jsou pro tebe největší výhody soužití s cizincem?

Můj partner nemá české návyky a české názory a za to jsem opravdu vděčná. Je to gentleman v pravém slova smyslu. Opravdu si mě váží. Respektuje mě jako ženu a partnerku. Protože jsme vyrostli v jiných kulturních podmínkách, skoro každý den se setkáváme s našimi odlištnostmi. To mě hrozně obohacuje, pořád se od něj něčemu učím. Další výhodou je rozhodně jazyk – s mým partnerem podstupuji každodenní intenzivní trénink angličtiny.

6. A jaké jsou největší nevýhody?

Taky jazyk. 🙂 Vysvětlím proč: někdy není úplně nejjednodušší se v cizím jazyce přesně vyjádřit. Ale oba jsme k sobě v tomto ohledu velmi tolerantní, a tak to nezpůsobuje zásadní komplikace. Další nevýhodou je to, že český humor je tak trochu specifický, a tak ne vždycky moje „vtipně-rejpavé“ poznámky padnou na úrodnou půdu. Jako možný problém vidím naši budoucnost. Přijde čas, kdy budeme řešit, kde se usadit. Jelikož jsou naše domovské země dost vzdálené, bude asi oříšek najít kompromis.

7. Dokážeš si představit život v Americe? 6 měsíců je sice krátká doba, ale bavili jste se už o tom, kde byste chtěli oba jednou žít?

Tahle otázka už několikrát padla a shodli jsme se na tom, že ideální je kompromis. Steven naštěstí netouží po tom žít v Americe a ani já v Čechách. Teď už zbývá jen to „nejjednodušší“ – najít ideální místo pro oba.

8. Jak tě napadlo, že se staneš digitální nomádkou?

Když jsem se před čtyřmi lety stěhovala do Austrálie, byl pro mě freelancing nejen forma příjmu, ale hlavně můj koníček. Naštěstí mi osud přál, a tak se stal mou hlavní pracovní činností. K tomu jsem přidala cestování a sen se splnil: stal se ze mě digitální nomád! 🙂

9. Jakými jazyky sama mluvíš? A tvůj přítel? Láká ho čeština nebo mu vůbec nic neříká? 🙂

Popravdě – na jazyky jsem antitalent. Podle mě „ovládám“ češtinu a tím to hasne. Dokážu se ale domluvit anglicky a španělsky. Mám taky základní znalosti němčiny a můj velký pomocník je latina, jejíž základy znám z gymplu. Na druhou stranu – často stačí ruce a nohy a snaha komunikovat. Pak se dá domluvit všude. A Steven a čeština? Občas zkoušíme nějaká slovíčka a fráze, ale většinou to dopadá jako jedna velká komedie.

10. Zastáváš názor, že všude dobře, doma nejlíp? Ve které zemi ses zatím ty sama cítila nejpříjemněji?

Věta „Všude dobře, doma nejlíp“ je pro mě symbol rodiny a přátel. V tom případě se s ní dokážu naprosto ztotožnit ale co se zázemí a kvality života týče, tak to už je jiná věc. Čechy mám opravdu ráda, ale dost jsem si zvykla na život bez zimy. Když to shrnu, jsem vlastně unešená z každé země, kde jsem byla. Někde se cítím lépe, jinde trochu míň, ale mým favoritem pořád zůstává Austrálie.

A co vy? Znáte Eri? Jdou vám cizí jazyky? A byli jste někdy v Austrálii? Podělte se o své zkušenosti v komentářích pod článkem.

Pokud se vám článek líbil, sdílejte jej tlačítky níže. Jo, a sledujte mě na Instagramu a Facebooku, ať vám neuniknou další díly tohoto seriálu a taky další články!

Všechny ostatní díly tohoto seriálu najdete v sekci Rozhovory.