Rozhovory

Blogerky prozrazují, jaký je život s cizincem: Zuzana De Rosa — “Nemít prostřeno? Pro Itala barbarství!”

Je život s cizincem procházka růžovou zahradou nebo ne? Zajímá vás, jak to vnímají (nejen) české a slovenské ženy, co je trápí a co jejich partnery odlišuje od českých mužů? Zeptali jsme se jich na osobní zkušenost. Všechny ženy dostaly podobné otázky. Odpovědi byly ale různé, někdy i docela překvapivé.

Tektokrát jsme se setkali u kávičky se Zuzanou De Rosa. Zuzka sama sebe popisuje jako Signoru z Toskánska, která cestuje, ochutnává, píše, fotografuje, zkrátka žije, občas něco uvaří a namaluje. Chce sobě i druhým vnášet do života radost, krásu a inspiraci. Signora kafrá tak trochu do všeho, ale nejvíc píše o Itálii a milovaném Toskánsku, kde už několik let žije. Zuzana De Rosa vlastní dva webové projekty: úsměvný blog Já, Signora a cestovní agenturu Prima Toskánsko.

1. Představ se nám a popiš, co ve svém životě děláš?

Zdravím z Toskánska. Jsem Zuzana a bydlím v tomto překrásném kraji už 10 let. Najdete mě chodit s trekkingovými holemi po toskánských kopcích v malebném údolí Valdinievole, což je místo mezi Florencií a Pisou. Bydlím téměř na venkově u lázeňského městečka  Montecatini Terme.

Zuzana De Rosa, medailonková fotografie obličeje

Přijela jsem do Itálie až ve zralejším věku, nejdřív jsem si prožila část života v Česku s Čechem, a protože v Itálii pro mě jako pro cizinku ne už dvacetiletou absolutně žádná práce nebyla, tak jsem si práci vytvořila sama. Využila jsem svých dlouholetých zkušeností v oblasti cestování, turistiky, znalosti italštiny a malebnosti místa, kde jsem se tak najednou ocitla, a začala provozovat cestovní agenturu.

Jmenuje se PRIMA TOSKÁNSKO a je určena všem nadšeným cestovatelům a milovníkům Toskánska. Kromě ubytování v tradičních usedlostech na venkově nebo u moře nabízím klientům zážitkové pobyty s programem, které organizujeme několikrát do roka, nebo degustace vína, olivového oleje, šafránu, lanýžů, mozzarelly a dalších pochutin toskánské kuchyně. Začali jsme také velmi úspěšně organizovat menší toskánské svatby.

A jako snad každý, kdo žije v zahraničí, jsem i já měla potřebu se vypsat na blogu. Jedná se o krátké fejetony o překvapeních i (ne)všedních dnech mého života v Itálii. Je to jen takové úsměvné a odpočinkové čtení ke kávě, pro radost i pobavení. O italském temperamentu, báječné kuchyni, toskánském ráji, rajčatových orgiích, italských svatebních zvonech a mnoho dalšího. Vše si můžete přečíst na blogu, který má název SIGNORA.

Vila s bazénem a výhled do krajiny
Toskánská dovolená — relax v soukromém domku s bazénem

2. Odkud pochází tvůj partner?

Můj manžel se narodil v jižní Itálii, ale v podstatě celý svůj život prožil v Toskánsku.

3. Jak dlouho jste spolu?

Už bratru 15 let, z toho 7 let jsme manželé.

4. Co jsi ve svém životě musela kvůli partnerovi změnit? V čem ses mu musela přizpůsobit? Lituješ toho někdy?

V Itálii platí úplně jiné vnímání času. Nejdřív mě to strašně vytáčelo, ale pak jsem rezignovala a naučila jsem se italské časové jednotky převádět do těch normálních, které používá zbytek světa. Když můj muž prohlásí, že za pět minut bude doma, tak dnes už vím, že to může trvat 40 minut až hodinu. Je zbytečné se rozčilovat. Oni už s tím tady počítají a předpokládají to. Všichni se usmívají a svět je krásný.

Výhled na toskánské kopečky, v popředí opuncie
Toskánská krajina s opuncií v popředí (fico d’india)

Všichni Italové, co znám, mají neustále potřebu mluvit. Třeba všichni najednou. Mají ohromný talent hodinu brebentit a nic neříct, což mě s mojí povahou kancléřky Merkelové strašně irituje. Taky mě fascinuje, jak si skáčou do řeči a plynule přejdou z jednoho tématu ke druhému, aby po půl hodině navázali tam, kde přestali. Já jsem zvyklá přemýšlet, rozhodovat, jednat i mluvit rychle, což zase nechápe můj italský protějšek, protože i on má takovou úchylku.

Když se rozhodne vám něco vysvětlit nebo sdělit, tak si klidně zapalte a udělejte si pořádné české kafe, protože to bude na dlouho. Prostě vám vysvětlí všechny podrobnosti a všechny souvislosti, než se dostane k jádru věci. Když už to nemůžu vydržet, tak mu říkám, miláčku prosím tě, vynech vylodění v Normandii a řekni mi stručně a jasně, o co jde.

Další věc — stravovací návyky. Shodneme se už skoro ve všem, ale co se týče jídla, pořád spolu bojujeme. Můj muž je v jídle tak konzervativní a nepružný, že je to občas opravdu k zbláznění. Odmítá akceptovat jakoukoliv změnu v italském pokrmu. Nesmí tam být nic víc a nic méně než co tam patří podle starých jihoitalských tradic. Naprostá jednoduchost surovin a nulová fantazie.

Zuzana s manželem před trullo v Alberobello
Na výletě do městečka Alberobello

Nebo jíst a nemít prostřeno je barbarství („Jak můžeš jíst bez ubrusu a ještě u toho číst knížku?“). Když jsem doma sama, mám na stole jen prostírání a to mi stačí.

Nemyslitelné je též jíst v autě nebo při chůzi, dokonce i zmrzlina se musí jíst vsedě. A úplně nejhorší je čas konzumace jídla. Veškeré jídlo je dle nepsaného zákona totiž třeba konzumovat společně a v italských časech: oběd klidně kolem druhé odpoledne a večeři tímpádem až skoro v devět večer. Všechno snesu, ale tohle ne. Odmítám se ládovat v noci. Mám hlad v šest. Můj biorytmus je zkrátka nastaven jinak. 

Ale sami vidíte, že to jsou jen takové hlouposti. Stačí se sladit a vše funguje. Každý den přináší nové a nové zážitky a překvapení. Už jsem si ale zvykla brát věci s nadhledem. Taky jsem pochopila, že když chcete žít v cizí zemi, musíte přijmout její zvyky a životní styl. Pokud se budete neustále vzpouzet, rozčilovat a vše porovnávat s vaší domovinou, to se raději vraťte zpět, protože v takovém případě nikdy nebudete šťastní.

Výhled na město Montepulciano, v pozadí krajina
Montepulciano

5. Jaké jsou pro tebe největší výhody soužití s cizincem?

Za obrovskou výhodu, skoro až dar, považuji mít možnost si vybrat to nejlepší ze dvou zemí a dvou kultur, protože vlastně sedíte zadkem na dvou židlích. Od té doby, co žiji v Itálii, se můj život změnil a velmi obohatil. Je úžasné mít možnost porovnávat, měnit prostředí, poznávat nové a plynule přecházet z jednoho jazyka do druhého. A neustále se učím, vnímám klady i zápory v obou zemích, všímám si detailů, které jsem předtím neviděla. Učím se i větší toleranci, laskavosti a pochopení. Víc si vážím toho, co máme doma v Česku a uvědomuji si, co nám chybí.

Jinak je ale život s cizincem naprosto stejný jako s každým jiným mužem a je to naprosto individuální. Nerada říkám, Italové jsou takoví a Češi makoví.

6. A jaké jsou největší nevýhody?

Pokud s cizincem žijete v jeho zemi, tak jednoznačně rozdělená rodina. To je podle mého názoru největší nevýhoda. Je to něco, čím musíte zkrátka zaplatit. A někdy, zvlášť teď v době kovidové, je to hodně bolestivé.

Zuzka a manžel objímají sochu bonbonu v italských barvách
Na výletě

7. Která místa bys jako znalkyně Toskánska doporučila tomu, kdo zatím tento region nepoznal?

Tak samozřejmě bych všem doporučila obrátit se na mou agenturu Prima Toskánsko. 😊 Každý klient, který se rozhodne poznávat Toskánsko prostřednictvím mé agentury, obdrží po uhrazení ubytování společně s voucherem kompletní klientský servis: tipy na výlety zohledněné dle zóny, ve které bude pobývat, informace o toskánském kulinářském umění a také několik vychytávek, které by měl vědět před odjezdem. Každému klientovi také poskytuji telefonický a emailový servis a pomoc při řešení jakékoliv situace i během dovolené.

Toskánsko je tak krásné, že i moře je zde jen tzv. třešnička na dortu. Rozhodně doporučuji pojmout takovou dovolenou jako relaxačně-poznávací. Ubytovat se a pak už jen poznávat, ochutnávat, popíjet, smočit palec v moři a pak už zase hurá vstříc novým zážitkům.

Vím, že během dovolené toho chceme vidět a zažít co nejvíce, ale někdy méně bývá více. Raději přijeďte víckrát, abyste poznali tento neuvěřitelně krásný kus země. Toskánsko je nevyčerpatelné a stále je tu co objevovat.

Moje oblíbené místo je tento krásný, rozlehlý park v medicejské oboře, jen dva kroky od Florencie, odkud na vás z ničeho nic vykoukne tato nádhera. Tzv. Apeninský kolos od sochaře Giambologni je vlastně tak trochu zapomenutý bůh apeninských hor. Trochu muž a trochu skála působí fascinujícím dojmem, jako by právě vylézal z rybníku, na jehož břehu je postaven. Tyčí se do výše úctyhodných 14 m.

Apeninský kolos, socha z kamene u jezera
Apeninský kolos v Toskánsku

8. Na blogu jsme psali o italské svatbě u Neapole. Jak vypadá ta toskánská a svatby, které organizujete vy?

Typická toskánská svatba probíhá rozhodně v komornějším duchu, než jakou pořádají daleko temperamentnější Italové z Neapole. Je především o výběru krásné a romantické lokality a velký důraz se klade na kvalitní jídlo a víno. Mně ovšem malá svatba nebyla dopřána. Tím, že je manžel jižan, tedy i všichni jeho příbuzní jsou z jihu, takže jsem zažila doslova velkou, tlustou italskou svatbu. Napsala jsem o tom blog Mé italské svatební zvony.

Svatby cizinců v zahraničí, tedy i Čechů a Slováků, kteří touží vzít se v Toskánsku, nebývají velké. Za prvé: dostat do zahraničí větší množství příbuzných ve stejnou dobu není úplně jednoduché. Za druhé, novomanželé často spojují svatbu i se svatební cestou, takže finance je třeba rozdělit. Většinou pořádáme svatby kolem 10-20 osob, ale nejsou výjimkou ani svatby pouze ve dvou. Máme k dispozici opravdu překrásné lokality a tým místních profesionálů. O našich svatbách v Toskánsku se více dozvíte na tomto odkaze.

Novomanželé za fontánou před vilkou v Toskánsku
Romantická svatba v Toskánsku

9. Co manželovi nejvíc chutná z české kuchyně a co naopak nesnáší?

Můj manžel miluje bramborový salát a dozlatova usmažené vepřové řízky k tomu. Anebo guláš, ten může na všechny způsoby. Přímo bytostně nesnáší kyselé okurky a zelí v jakékoliv podobě. To říkám i všem svým českým přátelům a rodině, která ho chtěla uctít naším vepřo-knedlo-zelo. Nedělejte to, říkala jsem vždycky, uvařte mu raději svíčkovou, tu sní s chutí. Všimla jsem si, že Italům všeobecně kyselá chuť moc nesedí.

10. Jaké čtení ze svého italského blogu bys našim čtenářům doporučila?

Pokud se chcete pobavit, tak rozhodně doporučuji popis anabáze mého muže, když za mnou před lety poprvé letěl do ČR: Jak šel Ital poprvé do světa.

Pokud se chcete něco zajímavého dozvědět, přečtěte si třeba Kde tluče pravé srdce Pisy. Na blogu ale najdete i spoustu zajímavostí, toskánských zvyků, popisů krásných míst i pár receptů. Každý si tam najde to své.

Toskánská vila uprostřed polí
Kouzelná toskánská krajina

11. Odkud manžel pochází a proč se přesunul do Toskánska?

Mému manželovi byly 3 roky, když se celá rodina přestěhovala do Toskánska. Manželův otec zde získal stabilní práci a bydlení na venkově i s pozemkem, kde mohl naplno rozvinout svou vášeň pro pěstování zeleniny a růží. 😊 Do Toskánska přijeli z městečka Sant’Agata De’Goti, které se nachází kousek od Beneventa, v Kampánii. Je to starobylé, kamenné a naprosto fascinující místo. 

starodávné městečko, v pozadí hory
Sant’Agata de’Goti v regionu Kampánie

A co vy? Byli jste už v Toskánsku? Podělte se v komentáři o své zážitky z cest do Itálie.

Líbil se vám rozhovor? Sdílejte jej tlačítky níže. Jo, a sledujte mě na Instagramu Facebooku, ať vám neuniknou další díly seriálu a další články! Grazie e alla prossima!

Všechny ostatní díly tohoto seriálu najdete v sekci Rozhovory.

Předchozí článek Následující článek

Líbil se vám článek? Přečtěte si také

Žádné komentáře

Zanechte svůj komentář