Italské velikonoční dobroty

Jak jinak by Italové měli oslavit Velikonoce, než ve společnosti rodiny, přátel a tradičního jídla? Jaké dobroty obvykle najdete na jejich velikonočních stolech, co všechno pečou a co v tomto období koupíte v italských supermarketech, cukrárnách a jiných prodejnách? V tomto druhém dílu našeho velikonončího speciálu vám představíme pět typických velikonočních dobrot, slaných i sladkých pokrmů, včetně krátké chuťové exkurze do „našeho“ Abruzza. A až budete mít dočteno, koukněte na první díl o italských velikonončních tradicích.

Najdete o Velikonocích na italských stolech všude stejná jídla?

Každý italský region (a někdy i provincie nebo město) má své vlastní velikonoční dobroty, ať už jsou to ty slané nebo sladké. Některé z nich najdete ve vícero koutech Itálie nebo rovnou napříč celou botou, jiné jsou čistě lokální a jinde se s nimi nesetkáte. Pojďme se spolu podívat na pět dobrot!

1. Colomba, královna italských Velikonoc

Velikonoční holubice (la colomba pasquale) patří mezi nejrozšířenější italské velikonoční sladkosti, podobně jako Panettone a Pandoro o Vánocích. Pochází z Lombardie a ve své dnešní podobě se poprvé objevuje v Miláně začátkem 20. století. Tehdy se začalo těsto pro panettone používat pro tvorbu podobné dobroty, pouze forma se změnila do tvaru holubice, která symbolizuje mír.

Oproti panettone má ale typická colomba nahoře krustu z cukru, vaječného bílku a mandlí a uvnitř nenajdete rozinky. Dnes často obsahuje různé náplně, například pistáciovou nebo čokoládovou.

2. Není dort jako dort aneb Torta Pasqualina

V Ligurii o Velikonocích najdete slaný dort jménem Torta Pasqualina, který už se dnes rozšířil do zbytku Itálie a pochutnáte si na něm i v jiných regionech. Podle tradičního receptu je pro přípravu tohoto koláče zapotřebí 33 vrstev tenoučkého těsta. Proč právě 33? Číslo odpovídá věku, ve kterém Kristus zemřel.

Líbí se vám, co čtete? Přečtěte si také:
náš článek o italských vánočních dobrotách nebo objevte 3 italské vánoční zvyky.

Dnes se často koláč dělá z mnohem méně vrstev, někdy i s využitím listového těsta. Tím se výrazně zjednodušuje jeho příprava. Uvnitř najdete například špenát, mangold, vařená vejce či ricottu. Italové si jej rádi berou s sebou na scampagnate – pikniky, odehrávající se na Velikonoční pondělí.

torta pasqualina, italská velikonoční dobrota — Torta Pasqualina, fotku poskytla (a dort upekla) Míša Šticová z projektu Italský sen. Grazie!

3. Čokoládová vejce i originál od slepic

Podobně jako u nás, i v Itálii se Velikonoce točí kolem vajíček jakožto symbolu života a jeho znovuzrození. Jsou součástí mnoha velikonočních receptů či aktivit (například Il Gioco Del Truc v regionu Friuli, o kterém píšeme v článku Velikonoce v Itálii: Tradice a zvyky).

Původ tradice italských čokoládových vajíček sahá do začátku 20. století, kdy byla turínskými mistry čokolády vyrobena první z nich. Obří i menší čokoládová vejce potkáte v mnoha italských supermarketech i jiných obchodech. Italové je často dávají dětem a tato vajíčka mají podobný symbolický význam, jako ta slepičí.

Mnoho z nich uvnitř ukrývá překvapení, například drobné hračky nebo šperky. Vyrábí se v různých příchutích, mléčná i z hořké čokolády, s ořechy i jinými dobrotami, dekorovaná i hladká… Fantazii italských cukrářů se meze nekladou!

Narozdíl od této italské tradice se mnoho severoevropských zemí a také anglosaský svět drží typického čokoládového králíčka, který je dávným symbolem plodnosti jarních měsíců.

Fotky těchto italských čokoládových vajíček poskytla Markéta z projektu Italština s Markétou. Grazie!

4. Pastiera napoletana

Velikonoční dolce, který nikdy neodmítnu? To je Pastiera napoletana, původem (asi nepříliš překvapivě) z Neapole. Její domácí příprava je poměrně složitá a samotné pečení vám zabere dost času, ale během Velikonoc ji ochutnáte na spoustě míst Itálie a prakticky celoročně v Neapoli. Každá složka Pastiery má podle dávné neapolské legendy svůj symbolický význam.

Legenda praví, že když si siréna Partenope zvolila jako své útočiště Neapolský záliv, šířil se z těchto míst její sladký hlas. Místní jí jako poděkování přinesli 7 darů:

mouku jako znak bohatství a síly venkova,
ricottu jako symbol hojnosti, dar od pastýřů a jejich oveček,
vejce jakožto znak plodnosti a koloběhu života,
v mléce vařenou pšenici, která pomyslně spojovala zvířecí a rostlinnou říši,
cukr oslavoval sladkost Sirénina zpěvu,
aroma z květů pomeranče či jiného citrusu, aby i vůně Kampánie vzdaly hold,
koření bylo pozdravem od vzdálených národů.

Partenope byla z darů nadšená a všechny je smíchala dohromady, čímž vytvořila jedinečný koláč, sladší než její vlastní zpěv.

Tradiční Pastiera napoletana dodnes obsahuje tyto suroviny s přídavkem několika dalších. Mnoho italských rodin má své osvědčené recepty, podle kterých Pastieru dlouhá léta připravují. Neapolci jsou velice pověrčiví a ví, že na vršek Pastiery patří přesně sedm proužků těsta. Legend okolo tohoto čísla je vícero. Říká se například, že:

sedm bylo darů, které byly dány Siréně,
sedm pruhů představuje mapu dávného města Neapolis, centra dnešní Neapole.

Jelikož jde ale jen o legendy, jasný důvod počtu sedmi pruhů těsta není přesně doložen a tak si možná dnešní Neapolci promítají do tohoto čísla spíše své vlastní významy…

pastiera napoletana, neapolský velikonoční dort — Domácí Pastiera napoletana

5. Jehně, kůzle: Obětní „beránci“ italských Velikonoc

Mezi populární velikonoční pokrmy ve vícero regionech patří je hněčí a kůzlečí maso, ačkoliv jejich příprava se mezi různými částmi Itálie liší. Setkáte se s ním například v Laziu, Abruzzu, Molise, Umbrii, Puglii, Kalábrii, v regionu Basilicata nebo na Sardinii. Jedná se především o regiony, kde se po staletí vykonávalo tradiční pastevectví.

Okolo Velikonoc se rodila jehňata a kůzlata, a tak toto maso bylo snadno dostupné. Používaly se jednoduché ingredience, které měli pastýři a jejich rodiny doma: sůl, pepř, vejce, sýr, nejrůznější zelenina…

V Abruzzu se jehně dnes peče v troubě nebo připravuje na grilu, kůzlečí maso zase na způsob cacio e uova (se sýrem pecorino, bílým vínem, pepřem a kořením). Andreova rodina připravuje kůzle s vajíčky a citronovou šťávou. S tímto receptem se setkáte i v jiných koutech země a říká se mu capretto in fricassea. Jako příloha se obvykle používají různé druhy zeleniny, tradičně jsou to ty hořké (verdure amare), například čekanka (cicoria) nebo artyčoky (carciofi).